Jednotlivé objekty v areálu kláštera byly následkem dlouholetého degradujícího využití, nevhodných přestaveb a úprav v období po zrušení kláštera v roce 1785 až do konce 60. let 20. století a v důsledku naprosto nedostačující údržby, ve velmi špatném stavebně technickém stavu. Stavební zásahy související s utilitárním využitím nerespektovaly kulturní a historické hodnoty areálu.

K zásadnějším opravám bylo přistoupeno až v 70. letech 20. století v době, kdy klášterní areál převzalo do správy Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni, předchůdce dnešního NPÚ. Projektu předcházejí již provedené práce rozsáhlého statického zajištění jednotlivých klášterních budov, opravy krovových konstrukcí a střešních plášťů, které byly základem záchrany fyzické podstaty staveb v klášterním komplexu. Vedle toho byla provedena velmi náročná obnova podstatné části vnějšího pláště klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie. U budovy nového konventu byla v minulých letech realizována obnova zaniklého zastřešení, oprava dvorních fasád a oprava a restaurování východního průčelí nového konventu včetně úpravy jeho vstupní části.